Úzkost a ritualizované chování
Proč studenti před zkouškou žmoulají své talismany a sportovci nedají dopustit na své šťastné (byť měsíce nošené) ponožky? Proč provádí obyvatelé Trobriandských ostrovů rituály předtím, než se vydají rybařit na otevřené moře, ale nikoli před výpravou do mělkých lagun? Inspirováni Bronislawem Malinowskim, zkoumáme, jak nejisté situace vedou lidi k tomu, aby sáhli po preventivních opatřeních a pokusili se jakýmikoli způsoby znovu nabýt kontrolu nad nepřízní osudu. V situacích, nad nimiž má člověk pramálo kontroly (jakými jsou např. války, neléčitelné nemoci nebo riskantní lov), totiž vždy existuje riziko, že vzbuzená úzkost naruší jeho kognitivní schopnosti. My se pak domníváme, že lidé skrze vykonávání stereotypních a předvídatelných behaviorálních a verbálních vzorců (tj. rituálů) znovu nabývají pocitu kontroly, a to prostřednictvím zvýšené schopnosti předvídat své vlastní vnitřní stavy. Pomocí manipulace stupně nejistoty (v laboratoři i terénu) zkoumáme kognitivní mechanismy, které řídí spontánní ritualizaci a její předpokládané účinky na zmírňování úzkosti.
Náboženství a spolupráce uvnitř skupiny
Jsou na sebe lidé hodnější v kostele než v baru? Chováme se v přítomnosti soch s náboženskou tematikou jinak? Ovlivňuje kolektivní rituální tanec pocit blízkosti mezi věřícími či jejich ochotu vzájemně spolupracovat? Evoluční teorie her říká, že plody kolektivní činnosti jsou vždy ohrožovány existencí tzv. černých pasažérů (freeriders). V této souvislosti chápeme náboženství jako velmi účinný mechanismus stabilizující rizikovou koordinaci mezi geneticky nespřízněnými jedinci. Pomocí kombinace metod experimentální antropologie a experimentální psychologie testujeme vliv kontextuálního náboženského primingu, náznaků aktérství, náboženské hudby, pohybové synchronizace a fyziologického vzrušení na prosociální chování, skupinovou soudržnost a koordinaci mezi členy náboženských skupin.
Náboženství a teorie signalizace
Proč náboženské obřady zahrnují sebepoškozování a další nebezpečné chování jako je genitální mutilace, skarifikace a jiné tělesné mrzačení? Proč lidé klečí, když promlouvají ke svým bohům? Proč se rituály vyznačují tak přehnanou formálností, neměnností a opakovatelností? Představte se například problémy spojené s komunálním zavlažovacím systémem. Zatímco rovnoměrná distribuce vody zavlažuje pole všech tak akorát, odvedení většího množství vody z veřejné zásoby na vlastní pole může výrazně zvýšit jeho výnos. Jenže narůstající množství černých pasažérů vede k postupné destabilizaci sdíleného systému a nakonec i k jeho nevyhnutelnému selhání. K rituálnímu chování přistupujeme jako k evolučně vyvinuté komunikační platformě, která díky identifikaci nečestných jedinců a budování vzájemné důvěry skrze signalizaci oddanosti umožňuje skupinovou koordinaci.
Intuice, přesvědčení, modely morálky a evoluce člověka
Predikují interní morální představy člověka jeho morální chování? Přebíjí mezikulturní variace všechnu univerzálnost morálky? Může víra v trestající a dohlížející bohy ovlivnit, zda lidé jednají poctivě a dodržují skupinové normy? Spojují lidé na intuitivní úrovni ateisty s nemorálností? Za využití přístupu zdůrazňujícího koevoluci náboženství a morálky, zkoumáme nejrůznější mechanismy, které náboženské systémy využívají k regulování lidského sociálního chování. Studujeme, jakou roli hrají náboženská přesvědčení a morální kognice při určování a posouvání ingroup/outgroup hranic, čímž efektivně rozšiřují sociální kruh i na jedince, kteří nepatří mezi příbuzné nebo známé.
Evoluční fylogeneze náboženství
Jaké makro-evoluční procesy a vzorce určují dějiny náboženských systémů? Fungují kulturně-evoluční procesy speciace stejným způsobem jako ty biologické? Jaké jsou determinanty speciace v případě náboženství? Náboženství nejsou neměnné a homogenní tradice, právě naopak. Jedná se o flexibilně adaptivní a divergentní systémy přesvědčení a praktik, které sociální skupiny využívají v boji o zdroje. K testování teorií o zvyšování a snižování míry rodového štěpení velkých náboženských tradic využíváme mezikulturní historická data týkající se formování a zániku odnoží islámu, křesťanství, judaismu, buddhismu a hinduismu.