Vnější socio-kulturní vlivy jako je tradice, původ a společenský nátlak nebo hluboce držené osobní postoje soustředěné kolem zbožnosti, vděčnosti, nebo duchovních prožitků se často vztahují k motivaci pro účast na rituálech. Lidé mohou mít pro provádění rituálů nicméně i pragmatické motivace, například potřebu získat ochranu, blahobyt a společenské vyžití, nebo mohou vidět rituály jako prostředky pro naplnění svých tužeb. Proč se lidé rozhodují provádět konkrétní rituály, obzvlášt když jsou některé rituály mnohem nákladnější než jiné?
Terénní výzkum provedený Maněm a Xygalatasem naznačuje, že klíčovým kognitivním faktorem může být to, jak lidé vnímají účinnost rituálu. Naznačují, že lidé vyhledávají rituály, které pro své potřeby a očekávání považují za odpovídající (vzhledem k jejich struktuře a záměru) a přiměřené (vzhledem k jejich nákladnosti). Na základě šesti reprezentativních případů autoři vykreslují tuto snad až smluvní logiku rituálních aktů pomocí konceptu slibu, který je podstatný pro největší náboženské rituály tří indických komunit na Mauriciu.
Článek můžete nalézt na:
https://www.sav.sk/journals/uploads/06301943SN.2022.2.18.pdf
V popularizačním článku publikovaném v Dingiru se E. Kundtová Klocová zabývá různými sociokulturními aspekty rituálu Thaipusam Kavadi tak jak je praktikován na ostrově Mauricius.
Náboženské zkušenosti se prolínají nejrůznějšími kulturami, kde nabírají mnoha podob. Přesto lze vysledovat jejich základní a potenciálně univerzální faktory. Jana se tak ve své práci ptá, zda mezi tyto faktory patří smyslová deprivace, osamění a vliv autority, a následně zkoumá, jak konkrétně se v rámci zkoumaných zkušeností dané faktory projevují. Vychází přitom z teorie prediktivního zpracování, která předpokládá, že naše těla a mysli neustále předpokládají děje v okolním prostředí a že za přispění zkoumaných faktorů mohou tyto předpoklady – včetně předpokladů naučených z náboženství – dominovat nad senzorickými vjemy.
