V novém článku publikovaném v časopise Collabra: Psychology, M. Lang a R. Chvaja experimentálně testovali, zda by sekulární jedinci byli ochotni připojit se k náboženským skupinám, když jsou ohroženi kooperativní nejistotou. Výsledky ukázaly, že zatímco tento efekt byl v behaviorálním testu slabý, v hypotetickém scénáři byla ochota připojit se mnohem silnější, než se očekávalo.
|
Studie testovala dvě teorie sekularizace: racionalizaci světonázorů a snižování existenční nejistoty. Výzkumníci použili ekonomickou hru s 811 sekulárními osobami z USA a Polska. Účastníci a účastnice byli náhodně umístěni do bezpečných nebo nejistých prostředí a vybírali si mezi připojením k normativním skupinám s náboženským rámcem nebo bez něj. Výsledky podpořily teorii existenční nejistoty, ukazující, že osoby účastnící se výzkumu byly ochotnější připojit se k náboženským normativním skupinám v nejistých prostředích, i když tento efekt byl v behaviorálním testu nepřesně odhadnut. V diskusi autoři interpretují výsledky ve světle teorií konverze a diskutují nesrovnalosti mezi deklarovaným a skutečným chováním. |
|
https://online.ucpress.edu/collabra/article/10/1/126508/204054/Mechanisms-of-Secularization-Testing-Between-the |
V popularizačním článku publikovaném v Dingiru se E. Kundtová Klocová zabývá různými sociokulturními aspekty rituálu Thaipusam Kavadi tak jak je praktikován na ostrově Mauricius.
Náboženské zkušenosti se prolínají nejrůznějšími kulturami, kde nabírají mnoha podob. Přesto lze vysledovat jejich základní a potenciálně univerzální faktory. Jana se tak ve své práci ptá, zda mezi tyto faktory patří smyslová deprivace, osamění a vliv autority, a následně zkoumá, jak konkrétně se v rámci zkoumaných zkušeností dané faktory projevují. Vychází přitom z teorie prediktivního zpracování, která předpokládá, že naše těla a mysli neustále předpokládají děje v okolním prostředí a že za přispění zkoumaných faktorů mohou tyto předpoklady – včetně předpokladů naučených z náboženství – dominovat nad senzorickými vjemy.
