Předchozí studie, zaměřené především na vysokoškolskou populaci v USA, naznačovaly, že by ateismus mohl souviset s takzvaným analytickým kognitivním stylem. V novém mezikulturním srovnání, na kterém se podílela i LEVYNA, se ale ukazuje, že tahle vazba neplatí tak silně jak vzorek USA naznačoval. Studie naopak naznačuje, že není možné univerzálně vysvětlovat existenci ateismu pomocí individuálních rozdílů v práci s informacemi, ale je nutné zohlednit i klíčový vliv kulturního prostředí a socializace. Celá studie, zde.
V popularizačním článku publikovaném v Dingiru se E. Kundtová Klocová zabývá různými sociokulturními aspekty rituálu Thaipusam Kavadi tak jak je praktikován na ostrově Mauricius.
Náboženské zkušenosti se prolínají nejrůznějšími kulturami, kde nabírají mnoha podob. Přesto lze vysledovat jejich základní a potenciálně univerzální faktory. Jana se tak ve své práci ptá, zda mezi tyto faktory patří smyslová deprivace, osamění a vliv autority, a následně zkoumá, jak konkrétně se v rámci zkoumaných zkušeností dané faktory projevují. Vychází přitom z teorie prediktivního zpracování, která předpokládá, že naše těla a mysli neustále předpokládají děje v okolním prostředí a že za přispění zkoumaných faktorů mohou tyto předpoklady – včetně předpokladů naučených z náboženství – dominovat nad senzorickými vjemy.
