V etnografické studii publikované v časopise Religions se D. Xygalatas a P. Maňo zabývali rozdílnými motivacemi vedoucími k rituálním praktikám a jejich souvislostí se socioekonomickým postavením respondentů. Výsledky naznačují, že zatímco lidé s nižším socioekonomickým postavením se ve svých rituálních praktikách zabývají bezprostřednějšími obavami spojenými s materiálním zabezpečením a bezpečím, lidé na druhém konci socioekonomického spektra se zaměřují spíše na naplnění duchovních, sociálních, nebo kulturních potřeb.
Jak souvisí socioekonomické rozdíly s intra-kulturní variabilitou v motivacích pro účast na rituálech mezi mauricijskými hinduisty? V dotazníkové studii s 354 respondenty z různého socioekonomického prostředí se autoři ptali proč lidé vykonávají určité nákladné a méně nákladné náboženské rituály, a co tím mohou získat. Zjistili, že jedinci s nižším postavením jsou primárně motivováni existenčními zájmy, jako je materiální zabezpečení a bezpečí, zatímco jedinci s vyšším postavením zdůrazňovali seberealizaci, duchovní spojení a sociální afirmaci, což odráží abstraktnější zapojení do náboženských praktik, které přesahují bezprostřední materiální zájmy. Studie zdůrazňuje přizpůsobivost rituálních praktik pro splnění různých lidských psychologických, sociálních a duchovních potřeb a podtrhuje dynamickou povahu kultury jako distribuovaného systému.
https://www.mdpi.com/2077-1444/15/12/1562
V novém článku publikovaném v časopise Collabra: Psychology, M. Lang a R. Chvaja experimentálně testovali, zda by sekulární jedinci byli ochotni připojit se k náboženským skupinám, když jsou ohroženi kooperativní nejistotou. Výsledky ukázaly, že zatímco tento efekt byl v behaviorálním testu slabý, v hypotetickém scénáři byla ochota připojit se mnohem silnější, než se očekávalo.
V popularizačním článku publikovaném v Dingiru se E. Kundtová Klocová zabývá různými sociokulturními aspekty rituálu Thaipusam Kavadi tak jak je praktikován na ostrově Mauricius.
