Násilí bývá obvykle asociované s dominancí, kdy si agresoři vynucují poslušnost ostatních jedinců pomocí výhružek, nátlaku či manipulace. Dan a Radek však argumentují, že během meziskupinových konfliktů může být meziskupinové násilí vnímáno pozitivně a být asociované s prestiží, protože se stává ceněným chováním, které přináší výhody celé skupině. Na tomto základě testovali, zda jedinci, kteří se chovali násilně vůči nepřátelům skupiny, jsou díky tzv. credibility enhancing displays (CREDs) následně posuzováni jako důvěryhodnější.
V experimentu, který využíval viněty a dotazníková měření, zjistili, že násilné CREDs zvyšují důvěryhodnost ingroup jedinců. Zároveň našli pozitivní asociaci mezi důvěryhodností a prestiží a negativní asociaci mezi důvěryhodností a dominancí. Výsledky tak naznačují, že meziskupinové násilí je v době konfliktu ceněné a potenciálně přenositelné na další jedince ve skupině, což eskaluje intezitu konfliktu.
Článek můžete nalézt na: https://brill.com/view/journals/jocc/20/3-4/article-p262_5.xml
V popularizačním článku publikovaném v Dingiru se E. Kundtová Klocová zabývá různými sociokulturními aspekty rituálu Thaipusam Kavadi tak jak je praktikován na ostrově Mauricius.
Náboženské zkušenosti se prolínají nejrůznějšími kulturami, kde nabírají mnoha podob. Přesto lze vysledovat jejich základní a potenciálně univerzální faktory. Jana se tak ve své práci ptá, zda mezi tyto faktory patří smyslová deprivace, osamění a vliv autority, a následně zkoumá, jak konkrétně se v rámci zkoumaných zkušeností dané faktory projevují. Vychází přitom z teorie prediktivního zpracování, která předpokládá, že naše těla a mysli neustále předpokládají děje v okolním prostředí a že za přispění zkoumaných faktorů mohou tyto předpoklady – včetně předpokladů naučených z náboženství – dominovat nad senzorickými vjemy.
