V mezinárodním šetření zveřejněném v Personality and Social Psychology Bulletin F. M. Saxler s E. Kundtovou Klocovou z LEVYNY a dalšími kolegy ukazují, že pandemie COVID-19 ovlivnila normativní přesvědčení mladých lidí o neplacené domácí práci; a že tento efekt je silnější v zemích s větší genderovou nerovností.
| Jak ovlivňují společenské změny normy týkající se genderu, jako je přerozdělování domácí práce? Jak se vyvíjejí a mění sociální normy? Autoři studie použili online a laboratorní dotazníky na 19 univerzitách v 15 zemích, aby zjistili, jak vysokoškoláci vnímali podíl matek na domácích pracích a péči o děti vůči podílu otců během pandemie COVID-19. Porovnáním dvou nezávislých vzorků (před pandemií vs. během pandemie) zjistili, že studenti během pandemie vnímali jako normu, že ženy ještě více přispívají do péče o děti a o domácnost, zejména v zemích s větší genderovou nerovností. |
|
https://journals.sagepub.com/doi/full/10.1177/01461672231219719 |
V popularizačním článku publikovaném v Dingiru se E. Kundtová Klocová zabývá různými sociokulturními aspekty rituálu Thaipusam Kavadi tak jak je praktikován na ostrově Mauricius.
Náboženské zkušenosti se prolínají nejrůznějšími kulturami, kde nabírají mnoha podob. Přesto lze vysledovat jejich základní a potenciálně univerzální faktory. Jana se tak ve své práci ptá, zda mezi tyto faktory patří smyslová deprivace, osamění a vliv autority, a následně zkoumá, jak konkrétně se v rámci zkoumaných zkušeností dané faktory projevují. Vychází přitom z teorie prediktivního zpracování, která předpokládá, že naše těla a mysli neustále předpokládají děje v okolním prostředí a že za přispění zkoumaných faktorů mohou tyto předpoklady – včetně předpokladů naučených z náboženství – dominovat nad senzorickými vjemy.
