Přinejmenším od doby, co C. P. Snow pronesl svoji provokativní tezi o dvou kulturách, se vědci v rámci obou badatelských tradic snaží o jejich překlenutí. Jak by ale taková syntéza přírodních a humanitních věd měla konkrétně vypadat v rámci zkoumání náboženství?
Právě to se můžete dozvědět v našem novém článku, ve kterém Martin Lang a Radek Kundt obšírně vysvětlují kontury ale i detaily takového syntetického projektu. Zároveň tak vytvářejí svého druhu manifest vymezující, na jakých pozicích LEVYNA v rámci naturalistického zkoumání fenoménu náboženství vlastně stojí.
Článek můžete nalézt zde: https://bit.ly/2pCnLVq
V popularizačním článku publikovaném v Dingiru se E. Kundtová Klocová zabývá různými sociokulturními aspekty rituálu Thaipusam Kavadi tak jak je praktikován na ostrově Mauricius.
Náboženské zkušenosti se prolínají nejrůznějšími kulturami, kde nabírají mnoha podob. Přesto lze vysledovat jejich základní a potenciálně univerzální faktory. Jana se tak ve své práci ptá, zda mezi tyto faktory patří smyslová deprivace, osamění a vliv autority, a následně zkoumá, jak konkrétně se v rámci zkoumaných zkušeností dané faktory projevují. Vychází přitom z teorie prediktivního zpracování, která předpokládá, že naše těla a mysli neustále předpokládají děje v okolním prostředí a že za přispění zkoumaných faktorů mohou tyto předpoklady – včetně předpokladů naučených z náboženství – dominovat nad senzorickými vjemy.
