Proč a jak lidé vnímají zvláštní antropomorfní činitele? Jak se pro ně bohové a duchové stávají skutečnými? Jana se ve svém výzkumu chce zaměřit na lepší pochopení role kultury, která lidem kontextuálně specifikuje, jak mohou vypadat zvláštní antropomorfizovaní činitelé právě v jejich prostředí.
Jana plánuje pomocí experimentální manipulace zkoumat, jak situační kontext a priming proměňují podobu antropomorfizovaných činitelů a intenzitu takového setkání u lidí ve stavu smyslové deprivace. Očekává, že geneticky zděděné intuice o přítomnosti predátorů a strachu z nich v kombinaci se smyslovou deprivací a sémantickým primingem povedou k častějším a kulturně specifičtějším prožitkům přítomnosti zvláštních antropomorfizovaných činitelů.
V popularizačním článku publikovaném v Dingiru se E. Kundtová Klocová zabývá různými sociokulturními aspekty rituálu Thaipusam Kavadi tak jak je praktikován na ostrově Mauricius.
Náboženské zkušenosti se prolínají nejrůznějšími kulturami, kde nabírají mnoha podob. Přesto lze vysledovat jejich základní a potenciálně univerzální faktory. Jana se tak ve své práci ptá, zda mezi tyto faktory patří smyslová deprivace, osamění a vliv autority, a následně zkoumá, jak konkrétně se v rámci zkoumaných zkušeností dané faktory projevují. Vychází přitom z teorie prediktivního zpracování, která předpokládá, že naše těla a mysli neustále předpokládají děje v okolním prostředí a že za přispění zkoumaných faktorů mohou tyto předpoklady – včetně předpokladů naučených z náboženství – dominovat nad senzorickými vjemy.
