V experimentální studii publikované v European Journal of Social Psychology Radim Chvaja, Martin Lang a kolegové ukazují, že náboženské *nákladné* signály jsou efektivnější než sekulární signály při komunikaci důvěryhodnosti náboženským/sekulárním přijemcům.
|
Předchozí výzkum ukázal, že náboženské nákladné signály zvyšují důvěru a spolupráci. Autoři studie však byli první, kdo experimentálně otestoval rozdíl v tomto efektu mezi náboženskými a sekulárními signály. Aby toho dosáhli, autoři provedli sérii pěti studií využívajících pouť do Santiaga de Compostela jako nákladný signál oddanosti. Zjistili, že poutníci zakládají svou poutnickou identitu na fyzické námaze a že (dálkoví) poutníci/turisté jsou vnímáni jako důvěryhodnější, zejména pak v náboženském kontextu. |
V popularizačním článku publikovaném v Dingiru se E. Kundtová Klocová zabývá různými sociokulturními aspekty rituálu Thaipusam Kavadi tak jak je praktikován na ostrově Mauricius.
Náboženské zkušenosti se prolínají nejrůznějšími kulturami, kde nabírají mnoha podob. Přesto lze vysledovat jejich základní a potenciálně univerzální faktory. Jana se tak ve své práci ptá, zda mezi tyto faktory patří smyslová deprivace, osamění a vliv autority, a následně zkoumá, jak konkrétně se v rámci zkoumaných zkušeností dané faktory projevují. Vychází přitom z teorie prediktivního zpracování, která předpokládá, že naše těla a mysli neustále předpokládají děje v okolním prostředí a že za přispění zkoumaných faktorů mohou tyto předpoklady – včetně předpokladů naučených z náboženství – dominovat nad senzorickými vjemy.
