Ve svém každodenním životě se lidé musí neustále rozhodovat, komu budou důvěřovat a s kým budou spolupracovat. Jak ale mohou rozpoznat takové spolehlivé partnery pro kooperaci?
V našem novém článku publikovaném v časopise Evolutionary Psychology jsme testovali hypotézu, že participanti si za své spolupracovníky vyberou takové lidi, kteří dávají na odiv odznaky své náboženské oddanosti. Jelikož je známo, že náboženství regulují spolupráci tím, že od svých členů vyžadují dodržování norem a morálních povinností, signalizování závazku k takovým normám skrze nošení náboženských odznaků může efektivně pomoci při hledání spolehlivých spolupracovníků.
V našem experimentu provedeném na ostrově Mauricius jsme na předem vybrané fotografie tváří přidali náboženské odznaky (hinduistické a křesťanské) a nechali participanty, aby si vybrali ty, se kterými by chtěli spolupracovat v rámci ekonomické hry. Zjistili jsme, že ačkoli tváře s náboženskými odznaky v průměru obdržely více investic reflektujících důvěru, tento efekt se týkal pouze tváří, které signalizovaly oddanost takovému náboženství, které je zároveň i vyznáním daného participanta. Tento výsledek je v rozporu s předešlými studiem, které využívaly vzorek VŠ studentů a které zjistily, že náboženské odznaky zvyšují důvěru i napříč jednotlivými vyznáními. Více se můžete dozvědět v samotném článku, který je v režimu otevřeného přístupu: https://journals.sagepub.com/…/full/10.1177/1474704918817644.
V popularizačním článku publikovaném v Dingiru se E. Kundtová Klocová zabývá různými sociokulturními aspekty rituálu Thaipusam Kavadi tak jak je praktikován na ostrově Mauricius.
Náboženské zkušenosti se prolínají nejrůznějšími kulturami, kde nabírají mnoha podob. Přesto lze vysledovat jejich základní a potenciálně univerzální faktory. Jana se tak ve své práci ptá, zda mezi tyto faktory patří smyslová deprivace, osamění a vliv autority, a následně zkoumá, jak konkrétně se v rámci zkoumaných zkušeností dané faktory projevují. Vychází přitom z teorie prediktivního zpracování, která předpokládá, že naše těla a mysli neustále předpokládají děje v okolním prostředí a že za přispění zkoumaných faktorů mohou tyto předpoklady – včetně předpokladů naučených z náboženství – dominovat nad senzorickými vjemy.
