Co se stane, když predikce tzv. teorie fúze identit otestujeme na mezikulturním datasetu?
Právě tuto otázku si položil dr. Ben Purzycki (Max Planck Institute for Evolutionary Anthropology, Lipsko) a náš Martin Lang ve článku, který právě vyšel v časopise Cognition. K jejímu zodpovězení využili volně dostupný mezikulturní dataset (goo.gl/qvYzX7) zaměřený na ekonomické hry mezi souvěrci. Testovali, zda lidé, jejichž identita je sloučená s jejich náboženskou skupinou, jsou ochotnější obětovat větší obnos mincí, aby obohatili své souvěrce. Zatímco teorie fúze identit predikuje, že lidé budou pro skupinu ochotni vykonat extrémní oběti, Ben s Martinem zjistili, že fúze identit predikuje také méně extrémní formy obětování se v ekonomických hrách, které využívají peníze. Data, kód i preprint jsou volně dostupné na platformě GitHub (goo.gl/4mg6k2). Již nyní se můžete těšit také na další článek, ve kterém využíváme mezikulturní data k testování některých klíčových tvrzení teorie kulturní evoluce náboženství!
V popularizačním článku publikovaném v Dingiru se E. Kundtová Klocová zabývá různými sociokulturními aspekty rituálu Thaipusam Kavadi tak jak je praktikován na ostrově Mauricius.
Náboženské zkušenosti se prolínají nejrůznějšími kulturami, kde nabírají mnoha podob. Přesto lze vysledovat jejich základní a potenciálně univerzální faktory. Jana se tak ve své práci ptá, zda mezi tyto faktory patří smyslová deprivace, osamění a vliv autority, a následně zkoumá, jak konkrétně se v rámci zkoumaných zkušeností dané faktory projevují. Vychází přitom z teorie prediktivního zpracování, která předpokládá, že naše těla a mysli neustále předpokládají děje v okolním prostředí a že za přispění zkoumaných faktorů mohou tyto předpoklady – včetně předpokladů naučených z náboženství – dominovat nad senzorickými vjemy.
