Podněcuje víra v moralizující bohy, kteří jsou vševědoucí a trestající, kooperaci uvnitř skupiny a přesahuje tento efekt hranice kruhu souvěrců směrem k vyznavačům jiného náboženství?
V našem novém článku nazvaném "Moralizing gods, impartiality and religious parochialism across 15 societies" na tyto otázky poskytujeme odpověď. Ve dvou experimentech s 2228 participanty z 15 různých světových populací se ukázalo, že pojímání bohů jako monitorujících a trestajících lidské přečiny predikovalo sdílení zdrojů se souvěrci. Míra sdílení se členy cizí skupiny se různila mezi jednotlivými výzkumnými lokalitami: výsledky naznačují, že při nepřítomnosti meziskupinové nevraživosti mohou moralizující bohové podněcovat spolupráci se členy outgroupu.
V popularizačním článku publikovaném v Dingiru se E. Kundtová Klocová zabývá různými sociokulturními aspekty rituálu Thaipusam Kavadi tak jak je praktikován na ostrově Mauricius.
Náboženské zkušenosti se prolínají nejrůznějšími kulturami, kde nabírají mnoha podob. Přesto lze vysledovat jejich základní a potenciálně univerzální faktory. Jana se tak ve své práci ptá, zda mezi tyto faktory patří smyslová deprivace, osamění a vliv autority, a následně zkoumá, jak konkrétně se v rámci zkoumaných zkušeností dané faktory projevují. Vychází přitom z teorie prediktivního zpracování, která předpokládá, že naše těla a mysli neustále předpokládají děje v okolním prostředí a že za přispění zkoumaných faktorů mohou tyto předpoklady – včetně předpokladů naučených z náboženství – dominovat nad senzorickými vjemy.
