Navzdory kroskulturní a časové variaci jsou morální normy často vnímány jako nezávislé na čase, kultuře a subjektech. Radim, Jan, Martin a Radek zkoumali jakou roli hrají náboženské rituály při procesu objektivizace morálních norem.
Autoři propracovávají teorii antropologa Roye Rappaporta, který tvrdil, že performativní rovina rituálů „materializuje“ normy. Ve studii argumentují, že tato materialita se v lidské psychologii projevuje jako objektivita norem. Jejich výsledky poskytují úvodní korelační důkazy o tom, jak vyšší účast na rituálech zvyšuje objektivní vnímání morálních norem a jak je tento efekt spojen s performativními aspekty rituálů.
Článek můžete nalézt na:
https://www.tandfonline.com/eprint/IY8QRSMK8GP2MFMNFAV7/full?target=10.1080/10508619.2022.2121454
V popularizačním článku publikovaném v Dingiru se E. Kundtová Klocová zabývá různými sociokulturními aspekty rituálu Thaipusam Kavadi tak jak je praktikován na ostrově Mauricius.
Náboženské zkušenosti se prolínají nejrůznějšími kulturami, kde nabírají mnoha podob. Přesto lze vysledovat jejich základní a potenciálně univerzální faktory. Jana se tak ve své práci ptá, zda mezi tyto faktory patří smyslová deprivace, osamění a vliv autority, a následně zkoumá, jak konkrétně se v rámci zkoumaných zkušeností dané faktory projevují. Vychází přitom z teorie prediktivního zpracování, která předpokládá, že naše těla a mysli neustále předpokládají děje v okolním prostředí a že za přispění zkoumaných faktorů mohou tyto předpoklady – včetně předpokladů naučených z náboženství – dominovat nad senzorickými vjemy.
